VS Horses

Asi v roce 2005 jsem zjistila, že se dá jezdit na koni a kamarádky říkaly, že je to super. Tak jsem nemohla zůstat pozadu a chtěla to také zkusit. Asi kilometr od našeho sídliště se nacházela (a je tam dodnes :-) veřejná stáj s možností stát se členem jezdeckého oddílu.
Zeptala jsem se mého táty, jestli bych to tam
nemohla zkusit. Docházela jsem tam jednou týdně, již mě učili jezdit na ponících. Moc se mi tam nelíbilo, byla jsem tam celkem asi jen dva měsíce. Tak jsem se odhlásila a začala hledat další stáj. O jedné jsem věděla, byla (a je) od našeho bydliště asi šest kilometrů. Dvakrát jsem tam byla s jedním turistickým oddílem na vyjížďkách.
Tak jsem se zeptala táty a jeli jsme se tam podívat.

Majitel nás vřele přivítal a vzal mě na lonž, aby zjistil, jak umím jezdit. Zatím jsem jezdila jen krok a klus.

Poté jsem tam jezdila asitři roky, bylo to tam super, naučila jsem se cval, i pracovní a také skákat.
Skákání mi poměrně jde, ale při doskoku se moc hrbím. :-)
Ale byl v tom jeden háček. Dál nás toho moc neučili, dokonce jsme jezdily i sami na vyjížďky, kde jsme vyváděli ty nestrašnější věci. Cválali, tryskali (v dešti :-/), skákali. No prostě jsme blbly a teď jsem moc ráda, že se nám tenkrát nic nestalo.

 
Dnes, 21.3.2009 jsme se já a můj táta jeli podívat na stáj Hucul Club, z důvodu, že dřívější stáj mi nedovolovala se dál rozvíjet, natož se něco naučit na licenci jezdce.
Je to tam hezké.
Do Hucul Clubu přešly asi 3 členky mého minulého oddílu (včetně mě), z důvodu, že jsme jeli sami na vyjížďku a na nový rok jsme si chtěly zaskákat.
Daly jsme to na net (video) a byly jsme opravdu blbé.
Jedna ze členek, kterou nesnášíme, to video viděla a řekla to trenérkám, které to řekly majiteli stáje a ten se samosebou naštval a řekl nám, že pokud se to bude opakovat ještě jednou, máme vyhazov.

Moc se mi bude stýskat..., hlavně, že mám fotky a naději, že se tam někdy vrátím.


já a Cilinka na nový rok (2.1.2009)


Gina, hříbě Cilky


Mistrál a Redy


Tak jsem se úspěšně a bez újmy stala členkou JS Hucul club, kde je to celkem dobré. Připlatila jsem si na jeden měsíc tréninky (500 kč, členské 200 kč) a trénovala.
Trenérka se mě a mé kamarádky zeptala, jestli chceme na hobby závody. Odpověděli jsme jak jinak než ano. :D Začali jsme trénovat, najížděla jsem na oxer a i před tím jsem si jen tak ze srandy řekla: "Tohle teď nedopadne dobře", (klidně mi nevěřte, mě je to jedno :) a taky že ne.  Kobylce nevyšly skoky a při doskoku klekla a já si narazila loket. Při přespříštím tréninku jsem spadla znovu. Poprvé za kombinací, kdy jsem kobylku nepobízela, tak skočila moc brzo a já přelítla. Nic se mi nestalo, protože jsem jí před pádem vysela na krku a nakonec se pustila.
Znovu jsem vylezla s tím, že na závody nepojedu a budu si tam skákat menší překážky. Tak jedu, jedu a zase nepobízim. Skočila zase brzo, tak jsem zase přelítla a hups, měla jsem ruku tam kde jsem jí mít neměla. :D Šlápla mi na 3. a 4. (od palce) prst u pravé ruky. Naštěstí jsem to měla jen naražené.


Skok na koni Unce, za mnou staví ten oxer a za nimi ta kamarádka


Já a Unce při pracovním klusu

Teď se chystám přestoupit do klubu, ve kterém jsem začínala. V tom "rodném" klubu se mi nelíbilo, ale to bylo jen kvůli tomu, že jsem jezdila pořád s vodičem a už mě to tam jednoduše nebavilo. Já vím, musela jsem jezdit s vodičem, ale byla jsem prost hloupá. :D



Tak tam nyní chodím od září a jezdím naštěstí na koních.
Jednou mě posadili na čtyřletého poníka, který vyhazoval. :D
Ale to bych nebyla já, kdybych se neudržela. :) Takže jsem nespadla.

:)








Ještě o každém víkendu jedeme na chatu, kde jsem objevila jednu soukromnici. Chová Irské coby.


No coment :D

Merlinek, možná znáte z výstav jako Myrrdina xP


plemenný hřebec

jenom pokus o cval :D


já na Merlinovi v časopise Svět koní :)  © foto Anna Reinbergová



Piště názory. :-)